Voborníkův mlýn Starý mlýn

Voborníkův mlýn (Starý mlýn)
Též v minulosti nazývaný Starý. Nachází se na úpatí ostrohu přímo pod domem č.1212 pod věží Zázvorkou. První známý list z roku 1503 Jana I. z Kácova se o něm zmiňuje a další následuje ve zprávě z roku 1527 Jan II. z Kácova. Roku 1757 je uváděn mlýn jako panský a to až do roku 1787. V roce 1613 Rudolf ze Stubenberku vyfrejmařil ( = získal ) mlýn ke svému užitku, za to postoupil sousedům Nového Města „v starém mlejně svém dolejší kolo se mlýnem v mlýně panském pod městem ke mletí sladu". Dále se uvádí, že roku 1616 byly uděleny nové stupně nad starým mlýnem na náklad obce.


Za Jana Černčinského byla z tohoto objektu čerpána voda nahoru do bašty městské vodárny. V roce 1636 byl starý mlýn v Novém Městě nad Metují nazýván i mlýnem Červeným. V roce 1737 mlýn koupil Václav Král za 900 zlatých od vrchnosti. Byl to tehdy mlýn s trojím složením a k mlýnu byly povinni mlíti „půl města (dvě strany) s předměstím krajským a vsi Wrchoviny, Jestřabí a Blažkov". Tak k tomu bylo až do roku 1893. Tento mlýn měl čp.1080 a byl to městský mlýn. Nájemce mlýna ještě byl Jan Voborník (1841-1930). Pocházel ze Lhoty u Nahořan. Prožil velmi pestrý život. Ve válce roku 1866 proslul svými neohroženými kousky proti Prušákům, kdy proti nim vedl pravou partizánskou válku. Po válce zedničil, pracoval v Peši (dnešní Budapešť) na stavbě parlamentu, a když se vrátil, koupil si tento starý mlýn č.1080 pod Zázvorkou. Jeho podnikavost a pracovitost vedla ke kompletní přestavbě kdy při mlýně zřídil na konci 19.století elektrárnu, toho času druhou soukromou elektrárnou tohoto regionu východních Čech. Roku 1925 město kupuje a provozuje tuto elektrárnu. V době 2.světové války byl mlýn znám jako Horákův mlýn. Mlynář Horák však byl jen nájemcem. V restituci se nepodařilo mlýn dostat zpět.

GPS: 50° 20' 42.9'', 16° 9' 8.4''

Top